Kamil Tatarkovič - Mistrovství republiky ve sjezdu – Velké Karlovice – Razula

Mistrovství republiky ve sjezdu – Velké Karlovice – Razula

Po minulém týdnu, kdy si to o titul mistra ČR rozdali fourcrossaři v Mladé Boleslavi, se uplynulý víkend sjeli všichni příznivci další gravity disciplíny – sjezdu – na mistrovství republiky do Velkých Karlovic, přesněji do lyžařského areálu Razula. Tradičně se tu v minulosti konaly závody českého poháru či WBC seriálu nebo nově Moravsko-Slovenského poháru, ale mistrovství republiky ve sjezdu tu zažilo svoji premiéru.

     Bylo ale až obdivuhodné, kolik diváků  na závody dorazilo. Řekl bych, že jen stěží některý závodník na našem území zažil závodění, kde by bylo tolik aktivních fanoušků v podstatě po celé délce tratě, a kteří vytvářeli parádní atmosféru. Připadalo mi, že to snad ani není závod ve sjezdu. Bylo ale vidět, že úsilí vložené do reklamy a propagace tohoto závodu přineslo své ovoce. Kromě závodění tu totiž na diváky čekal i doprovodný program s občerstvením (i když trochu dražším), takže se i mezi jízdami nenudili. Co jsme na závodech také ještě neměli, byla soutěž o nejdelší a nejzajímavější cílový skok. Sice nebyl úplně ideální, ale pár odvážlivců se snažilo diváky potěšit nějakým trikem a ten nejlepší za to byl po zásluze odměněn. A nutno podotknout, že nám také nepršelo! Na druhou stranu bylo neskutečné vedro, ale všudypřítomný prach přidával na atraktivitě a dráhu pro závodníky ztížil. Ani Česká televize si závody nenechala ujít, takže se snad podaří dát do kupy i zajímavý záznam…
     Zpět ale k závodům. Dráha byla oproti posledním ročníků v podstatě stejná až  na pár nových zatáček po startu – kratší (nejrychlejší sjeli ze startu do cíle za minutu a půl), rychlejší, se spoustou prachu, kořenů a několika skoků. Škoda jen, že se nepodařilo závodníkům přesvědčit organizátory o posunutí cílového prostoru a díky tomu  zde došlo k několika pádům  a zbytečným  zraněním. Snad z toho vyjde ponaučení pro další závody.
     Na sjezdovém kole jsem seděl pořádně zhruba po 1 roce (teda až na asi 5 jízd na trati v Olomouci), takže jsem od výsledku moc neočekával, i když jsem se chtěl pokusit ukořistit alespoň jednu z medailí. Semifinále jsem si zkusil ne uplně naplno a dobře jsem věděl, kde je možné zrychlit. Odpolední finálová jízda mi ale moc nevyšla a chyboval jsem na několika místech, což znamenalo nějakou tu vteřinku ztrátu a v konečném pořadí až 10. místo. Trošku mě to mrzelo, ale na tak krátké dráze se holt každá menší chyba trestá. 

     Co mě ale na závodech a také po nich opět udivilo je česká prvotřídní specialita vše kritizovat, shazovat a pomlouvat. To, že existují i nějaká pozitiva si uvědomuje ale jen málokdo. Ano, dráha na Razule není nejdelší a nejtechničtější v ČR, některá místa byla trochu více nebezpečná, branky na dráze nemusely ležet a možná si někteří mohli najít ještě něco. Proč mi ale přijde, že každý řeší tyto problémy jen u nás a v zahraničí mají lidi radost, že je možnost se někde vůbec sklouznout z kopce a zazávodit si. Startovné je v zahraničí daleko dražší, cestují se na závody i větší vzdálenosti, jezdí se na horších drahách, kde není ani vlek a jezdí se dodávkami po polňačkách nahoru atd. a i tak jsou závodníci rádi, že jezdí na kole. Vždyť tímto přístupem se přestane lidem chtít vůbec nějaké závody organizovat.
     Sice poslední dobou na sjezdové závody v česku moc nejezdím, ale jsem moc rád, že mi tento závod neuniknul a že jsem mohl zažít parádní závodní atmosféru ve Velkých Karlovicích.

Za foto diky panu J. z FDFteamu!

This entry was posted on Úterý, Červenec 13th, 2010 at 17.49 and is filed under Nezařazené. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.